Informace o Starých Horách

nejnižší nadmořská výška v katastrálním území Staré Hory: 474 m. n. m. - v místě soutoku řeky Jihlavy se Smrčenským potokem

nejvyšší nadmořská výška v katastrálním území Staré Hory: 554 m. n. m. - v místě silnice směr Větrný Jeníkov na vrcholku za odbočkou vlevo na Plandry před odbočkou vpravo na Hybrálec

informační vývěsky: 3 - umístění na p. č. 293/9, 287/3 a 130/28 vše v k. ú. Staré Hory

vybavenost: voda, kanalizace, plyn, elektřina, MHD (linka trolejbusu B a E, autobusu č. 8), mateřská škola

restaurace: Starka, Venuše

turistika: červená a modrá turistická značka, cyklotrasa R03 a R04

ulice: Červené domky (Drchanov), Horní, Humpolecká, Hybrálecká, Kpt. Nálepky, Květnová, J. V. Prchala, Jabloňová, Nad Borovinkou, Nad Splavem, Okrajová, Pod Školou, Prostřední, Romana Havelky, Sadová, Strojírenská, Šlezingerova, U Boroviny, V Zátiší, Za Lesem, Zelená

vodní toky a rybníky: řeka Jihlava, Smrčenský potok, rybník Borovinka (2,16 ha), jiné drobné vodní toky a rybníky

Staré Hory (německy Altenberg) jsou evidenční část krajského města Jihlavy a v nepatrně odlišném územním vymezení též jedno z jeho katastrálních území. Nacházejí se na severozápadě Jihlavy. Do konce roku 1950 byly samostatnou obcí.

Již v červnu roku 1945 byly nejbližší obce města Jihlavy (Bedřichov, Helenín, Horní Kosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pístov, Sasov a Staré Hory) vyzvány k jednání o spojení s Jihlavou. V té době ale většina obcí odmítla. Otázka vytvoření tzv. Velké Jihlavy byla ale stále otevřena. Po dalších jednáních 12. dubna 1950 plénum Jihlavského národního výboru schválilo připojení uvedených obcí. Změny byly provedny vládním nařízením č. 199 z 19. prosince 1950 a od 1. ledna 1951 se tak staly nejen Staré Hory součástí města Jihlavy. 

Název

Název se vyvíjel od varianty Starehorzie (1382), Starehuorze (1454), v Starréhoře (1500), v Starych horach (1543), Altenberg (1654, 1787), Altenberg a Stará Hora (1843, 1854) až k podobám Staré Hory.

Katastrální území

Samotné katastrální území Staré Hory má rozlohu 2,18 km2. Původně leželo celé katastrální území v Čechách, ale v dobách komunistického režimu k němu byly připojeny některé pozemky, původně ležící na jižním břehu starého neregulovaného toku řeky Jihlavy, takže nyní zasahují Staré Hory i na historické území Moravy.

Jihlavská evideční část Staré Hory

Evidenční část města Jihlavy Staré Hory zahrnuje od 15. března 2006 kromě katastrálního území Staré Hory také velice malou část katastrálního území Bedřichov u Jihlavy, jíž je díl 2 ZSJ "Bedřichov", o výměře 0,4647 km², který tvoří pozemek s budovou Romana Havelky 285/11 a přilehlý asi 100-metrový úsek ulice Romana Havelky.

Bývalá obec Staré Hory

Bývalá obec Staré Hory měla mírně odlišné katastrální hranice než dnešní katastrální území Staré Hory. Její rozloha činila 2,13 km². Ve srovnání s dnešním katastrem k ní nepatřilo například území přibližně odpovídající dnešní parcele č. 401 a také východní, jižní a jihovýchodní hranice byla poněkud odlišná. K Jihlavě byla tato obec připojena k 1. lednu 1951.

Historie

Obec Staré Hory vznikla už na počátku 13. století a krátce na to se stala důležitou hornickou osadou, kolem které se soustředila celá řada významných a rozsáhlých důlních děl. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315 a to v souvislosti s budováním zařízení na odvodnění stříbrných dolů a to z listiny českého krále Jana Lucemburského z 29. března 1315. Období největší slávy zažívá jihlavské dolování ve 13. století, ještě před objevem bohatších nalezišť u Kutné Hory, které byly velkou konkurencí. Na Jihlavsku se v této době pracuje na nejbohatším zrudnění - tzv. starohorském couku táhnoucím se na severozápadním okraji Jihlavy od Pístova do Starých Hor. Starohorské pásmo bylo nejstarší a co do plošného rozsahu i směrné délky největší těžební lokalitou v jihlavském rudním obvodu. Nejprve se pracovalo na povrchových ložiscích, ale od konce 13. století se přešlo na hlubinnou těžbu. Velkou překážkou zdejší těžby byla spodní voda (r. 1376 zatopení dolů) nebo přírodní překážky (r. 1328 zemětřesení). Labutí písní jihlavského dolování polymetalických rud se v sedmdesátých letech 18. století stává ražba štoly sv. Jana Nepomuckého v údolí Smrčenského potoka pod Hybrálcem. Veškeré práce utichly v roce 1783 za vlády Josefa II. Dnes už bychom pozůstatky po dolování hledali velice obtížně. V jihlavském archivu je však zajímavá zmínka o velkém propadu staré štoly v roce 1942, kdy pracovní skupina německého RAD musela provést její zasypání, což si prý vyžádalo mnoho nákladních aut. Podle svědka měla šachta kruhový otvor o průměru 3 m a vhozený kámen nebylo slyšet při dopadu, tak prý byla hluboká. Odborníci hovoří o hloubce zdejších dolů kolem 100 metrů.
V roce 1540 proslavila Staré Hory Freyova papírna, v roce 1588 zase Stolzhagenova tiskárna a nakonec v roce 1843 zřízená Kernova továrna na sukna, která byla v období okupace přeměněna na průmyslový podnik BMV na letecké motory. V září roku 1946 byl podnik přeměněn na Motorpal.
Zajímavým průvodcem po historii této bývalé samostatné obce by mohla být Pamětní kniha československé státní obecné školy Stará Hůra, založené 31. ledna 1921 správcem školy Rudolfem Smrčkou. Vypovídá o mnohém, o dramatickém střetu Čechů a Němců při zakládání české školy, které byla přidělena v roce 1920 budova školy německé, o vážnosti, které požívali tehdejší čeští učitelé a o jejich péči při výchově dětí, při zakládání knihovny a při dosazování českých zájmů v nově se rodící ČSR a především v místě jejich působení. V letech 1921 - 1924 docházelo postupně k výstavbě rodinných domů v ulicích Pod Školou, Červené domky (Drchanov), Hybrálecká a Nad Splavem. Ve Starých Horách bylo v roce 1921 při sčítání lidu 289 obyvatel v 21 domech, z toho 188 Němců, 83 Čechů a 18 občanů jiné národnosti. Tento počet se k roku 1930 výrazně obrací ve prospěch Čechů, kterých se zde přihlásilo 331, Němců 147 a 5 občanů uvedlo jinou národnost. Dne 23. září 1938 je vyhlášena v ČSR mobilizace a místní starohorská škola je zabrána pro vojenské účely. Následuje Mnichov a okupace ČSR. Dnem 15. března 1939 je i zdejší škola znovu zabrána, tentokrát německými představiteli a předána německému vojsku. Nad železniční trati vybudovali Němci komplex dřevěných domů, kde sídlil Arbeitsdientst, pod tratí kolonii domků pro Bund der deutschen Madchen. 

Památky

Ve Starých Horách ve Strojírenské ulici před domem č. 10 se nachází kulturní památka sloup se sochou Panny Marie datovaný roku 1788.

Vodní mlýny ve Starých Horách

Červený mlýn, který se nacházel u Smrčenského potoka na místě dálničního přivaděče a byl sbourán v 90. letech 20. století. Jezuitský mlýn, který se nacházel na pravém břehu řeky Jihlavy a byl zbourán okolo roku 1978. Sedlářský mlýn (Sattel mühle) na Smrčenském potoce v ulici U Boroviny, který stojí dodnes a je přestavován.

Studánky ve Starých Horách

Ve Starých Horách se nachází dvě studánky, ze kterých tečou vody z bývalých horních děl. Jedná se o studánky u restaurace Venuše a v ulici U Boroviny u mostu dálničního přivaděče.

Obyvatelstvo

V roce 2021 podle dat ČSÚ trvale žilo ve Starých Horách 1021 obyvatel.

V roce 2011 bylo 469 žen a 456 mužů, 96 obyvatel bylo ve věku 0 - 14 let, 122 obyvatel ve věku nad 65 let. Evidováno bylo 375 domů.

Vývoj počtu obyvatel Starých Hor (dle ČSÚ)

Mapa katastrálního území Starých Hor